Měsíčník (nejen) pro učitele 1. stupně ZŠ. Vychází vždy 5. den v měsíci. !!UPOZORNĚNÍ !! - v červenci a srpnu magazín NEVYCHÁZÍ

Hodnocení a sebehodnocení podle stanovených cílů

objectives-1262375_1920

Často se objevují hlasy, které si stěžují, že klasické hodnocení školních výkonů známkami není objektivní a žáky málo motivuje. Chtěli bychom vám představit metodu Hodnocení a sebehodnocení podle stanovených cílů, kterou popsala Jana Kratochvílová (2011), doplněnou o poznatky z praxe.

Jak na to?

  • Stanovte cíle pro dané období a jasně je formulujte
  • Napište stanovené cíle na viditelné místo
  • Připomínejte stanovené cíle žákům a směřujte k jejich dosažení
  • Po uplynutí daného období vyhodnoťte míru splnění stanovených cílů
  • Na základě míry splnění předchozích cílů stanovte další postupné cíle
  • S pomocí stanovených cílů a míry úspěšnosti jejich plnění sestvte slovní hodnocení žáka

Stanovování cílů
Základním pilířem je stanovení si správných výstupů, kterých chcete s dětmi za daný časový úsek (měsíc, týden, den, vyučovací hodina) dosáhnout. Cíl je nutné jasně formulovat tak, aby mu rozuměli i děti. Nebojte se být co nejkonkrétnější, pokud je potřeba stanovte pro danou oblast více výstupů. Cíl by měl být za dané období dosažitelný. Cíle si můžete stanovovat společně s žáky. Pokud jsou mezi dětmi ve třídě větší rozdíly, můžete stanovovat také individuální cíle.

Doba pro dosažení cíle
Již při stanovování cíle bychom měli mít jasno, jakou dobu pro jeho splnění budou žáci potřebovat. Stanovovat můžeme:

Cíle pro vyučovací hodinu – jedná se o krátké cíle, ale žáci mají o to větší motivaci, aby jich dosáhli. Tyto cíle žákům vytyčíte na začátku hodiny a napíšete je na viditelné místo, třeba na školní tabuli, aby žáci věděli, čeho mají dosáhnout.

Týdenní cíle – Stanovte si cíl pro každý předmět na týden a vyvěste jej na viditelné místo ve třídě, aby jej žáci měli před sebou. Kromě cíle pro jednotlivé vyučovací předměty si můžete stanovit také cíl pro zlepšení chování, organizaci ve třídě, zlepšování žákovských kompetencí apod.

Cíle pro určitý učební okruh – můžete si také stanovit cíle, kterých by žáci měli dosáhnout po dokončení určitého okruhu probíraného učiva.

Můžete stanovit také měsíční, čtvrtletní, pololetní … cíle, avšak dlouhodobější cíle bývají pro malé děti většinou méně motivující.

Hodnocení splnění cílů
Hodnotit to, do jaké míry se komu podařilo vytyčený cíl splnit, můžete různými způsoby. Nabízíme vám různé možnosti. Není nutné vybrat si pouze jeden způsob. K dosažení efektivního a pro žáky motivujícího hodnocení doporučujeme kombinovat všechny čtyři nabízené možnosti.

Ústně
S žáky si můžete o splnění cílů, úskalí, které jejich výsledky ovlivnily apod., povídat v komunitním kruhu (více o komunitním kruhu v článku Pracujte s žáky v kruhu). Diskutovat může nejen učitel, ale také žáci mohou zhodnotit své výkony nebo výkony svých spolužáků. Aby byly hodnocení a diskuse účinné, musí ve třídě panovat důvěra. Pokud chcete využívat také hodnocení spolužáků navzájem, naučte žáky správně hodnotit (nejprve nalézt něco, za co můžeme žáka pochválit, poté žákův výkon objektivně zhodnotit a následně mu navrhnout, co by mohl udělat lépe).

Nonverbálně
Jedná se o způsob vyjádření úspěšnosti pomocí předem stanovených gest (úspěch – palec vzhůru, neúspěch – palec dolů), zaujmutí místa ve třídě, mimiky v obličeji apod.

Grafickou formou
Kreativní paní učitelky vymyslí spousty nápadů na zajímavé grafické hodnocení výkonů žáků (např. lísteček se stanoveným cílem posouvat více do středu kruhu; po každém splnění dosaženého cíle posune žák kolíček o jedno políčko, vkládání počtu kuliček dle míry úspěšnosti …).

Písemnou formou
Abyste mohli zpětně doložit hodnocení žáka a zároveň informovat rodiče, zapisujte míru splnění stanovených cílů do sešitu nebo na samostatné listy, které je pak možné vložit do žákovského portfolia (Více informací o žákovském portfoliu naleznete v článku Učte děti prezentovat své výsledky – pracujte s portfoliem žáka). Záznam obsahuje vytyčený cíl a míru jeho splnění. Hodnotit výkon nemusí pouze učitel, záznam může obsahovat také prostor pro vyjádření žáka, případně také rodiče. Vyjádřit hodnocení lze různými způsoby – klasickými známkami od 1 – do 5, razítky se smajlíky, počátečními písmeny hodnotících slov (Z – zvládl, NZ – ne zcela, SN – skoro nezvládl, N – nezvládl), vymalováním výsečí v kruhu (vybarven celý kruh – zvládl, vybarveno půl kruhu – zvládl na půl apod.). Zvolit si můžete jakýkoli další způsob, který vám bude vyhovovat. V řadě evropských zemí se pro tuto metodu využívají čtyřstupňové hodnotící škály, proto je dobré zůstat u podobného modelu pro případné budoucí sjednocení. Důležité však je jasně stanovit klasifikační pravidla a srozumitelně je sdělit rodičům, aby nedocházelo k nesrovnalostem. Pokud budete vytvářet vlastní hodnotící list, doporučujeme na záznamy umístit také pole pro podpis rodičů a žáka, a předcházet tak nedorozuměním.

Návrh tabulky pro týdenní hodnocení a sebehodnocení podle stanovených cílů ve formátu .docx zde>>

Návrh tabulky pro týdenní hodnocení a sebehodnocení podle stanovených cílů ve formátu .pdf zde>>

Další příklad možného týdenního záznamu plnění stanovených cílů je dostupný také na portále NÚV zde>>

Stanovení následných cílů
Při vyhodnocení míry splnění stanovených cílů učitel vidí, jak žáci danou kompetenci zvládli. Pokud většina dětí cíl zvládla, můžete se posunout dál, pokud většina dětí cíl nezvládla, kompetenci ještě opakujte.

Slovní hodnocení
Představovaná metoda Hodnocení a sebehodnocení podle stanovených cílů přirozeně směřuje k výstupním slovním hodnocením. Již podle průběžně vytyčených cílů může vyučující srozumitelně napsat, co žák zvládl, nezvládl nebo v čem má ještě rezervy. Nejprve se snažte žáka pochválit za to, co se naučil a čeho dosáhl, poté přejděte k tomu, co by měl žák v nejbližším období zlepšit, a navrhněte způsob dalšího postupu. Během slovního hodnocení žáků se snažte nespadnout do zaběhnutých frází.

Zavádění metody na školách
Ve většině případů se nejedná o jediný způsob hodnocení školních výkonů. Představenou metodu Hodnocení a sebehodnocení podle stanovených cílů můžete kombinovat s dalšími metodami hodnocení a sebehodnocení. Pokud chcete výše uvedenou metodu zavádět na škole, kde se dosud používalo pouze hodnocení školních výkonů pomocí klasických známek, můžete ji doplňovat klasickým známkováním. Rodiče i žáci budou stejně pravděpodobně čím dál více vyžadovat slovní hodnocení, ke kterému tato metoda směřuje.

Zapojování rodičů do hodnocení není jednoduchá záležitost. Pokud chcete v listu pro hodnocení vytvořit také místo pro hodnocení žáka rodiči, nezavádějte to jako nařízení, ale nabídněte rodičům možnost vyjádřit se, jak vidí výsledky svých dětí oni.

Při využívání metody Hodnocení a sebehodnocení podle stanovených cílů můžeme rodiče dostatečně informovat o žákově výkonu a vyhnout se při tom třeba tolik diskutovaný pětkám pro prvňáčka.

Než začnete způsob zavedeného hodnocení radikálně měnit, je důležité o všech změnách a důvodech změn jasně informovat rodiče i vedení školy. Rodičům postup hodnocení jasně vysvětlete a především je jasně seznamte s klasifikačními kritérii. I tak budou někteří rodiče k nové metodě spíše skeptičtí, pokud se vám však podaří úspěšně tuto metodu zavést, uvidíte, že většina rodičů bude spokojena.

Zavádění nových metod má samozřejmě své klady i zápory. Uvádíme některé příklady, které se v praxi projevily:

Pozitiva využívání metody Hodnocení a sebehodnocení podle stanovených cílů:

  • Metoda děti motivuje
  • Metoda dětem jasně sděluje, co umí a co ještě neumějí
  • Metoda dětem pomáhá jasně vidět svůj rozvoj
  • Učitel má jasné a objektivní podklady svého hodnocení
  • Rodiče mají přehled o tom, co žáci ve škole dělají

Negativa využívání metody Hodnocení a sebehodnocení podle stanovených cílů:

  • Počáteční odpor a nepochopení ze strany rodičů
  • Náročnost na systematickou práci a přípravu vyučujícího

Metoda v praxi
Nejedná se pouze o teorii. Tento způsob hodnocení úspěšně využívá řada učitelů v běžných třídách základních škol. Uvádíme některé konkrétní příklady z praxe, o kterých si můžete přečíst přímo na internetu.

Přehledně popsaný postup zavádění této metody spolu se sebehodnocením žáků zpracovala Mgr. Eva Hudcová ve své diplomové práci Rozvoj sebehodnocení žáků na I. stupni ZŠ (2016). Práce je pro uživatele, kteří mají přístup do informačního systému MU Brno
zde>>
(Jak s dětmi pracovala, popisuje na str. 24 – 32)

Podobný systém sebehodnocení žáků využívá ve své třídě také paní učitelka Monika, která vytváří vlastní blog U nás na kopečku. O používání sebehodnocení se svými žáky se zmiňuje zde >> a zde >>

Doporučujeme přečíst také knihu od Jany Kratochvílové Systém hodnocení a sebehodnocení žáků (2011)

Systematicky a opravdu smysluplně pracovat s uvedenou metodou hodnocení není úplně jednoduché a domníváme se, že v současnosti bohužel ne všichni učitelé jsou ochotni a také by byli schopni s pomocí této metody žáky hodnotit. O kolik jednodušší je prostě napsat žákovi pod cvičení nebo do žákovské knížky jedničku, dvojku nebo pětku?

Literatura:
Kratochvílová, J. (2011). Systém hodnocení a sebehodnocení žáků. Zkušenosti z České republiky i Evropských škol.Brno: MSD.

HUDCOVÁ, Eva. Rozvoj sebehodnocení žáků na I. stupni ZŠ [online]. Brno, 2016 [cit. 2016-10-30]. Závěrečná práce studenta celoživotního vzdělávání. Masarykova univerzita, Pedagogická fakulta. Vedoucí práce Jana Kratochvílová Dostupné z: <http://is.muni.cz/th/442335/pedf_c/>.

Share This: