Měsíčník (nejen) pro učitele 1. stupně ZŠ. Vychází vždy 5. den v měsíci. !!UPOZORNĚNÍ !! - v červenci a srpnu magazín NEVYCHÁZÍ

Není na čase začít uvažovat o vzniku jednotné soustavy územních školských úřadů?

architecture-193099_1920

O chodu škol ve velké míře rozhodují jejich zřizovatelé, v mnoha případech tedy političtí úředníci, kterým chybí pedagogické vzdělání a vůbec se světem vzdělávání mají málo zkušeností. Ještě že alespoň někteří starostové obcí mají děti, které navštěvují školská zařízení ;) . Často jsou ředitelé škol bohužel více politiky než odborníky. Stejně tak jak je vrtkavá a nejistá politická situace v celé republice, odvíjí se nejistota škol od aktuální politické situace. Stav ve školách je tedy nestabilní. Díky decentralizaci školství vznikla velká propast mezi systémem a školní praxí. Chybí střední vrstva odborníků, kteří by pomohli se zaváděním systémových změn a pomohli tak zvyšovat kvalitu vzdělávání.

Chybí pevná a nezávislá organizační struktura, která by ve školství zaručovala stabilitu a pomohla překlenou propast mezi úrovní systémovou a školní.

Není na čase uvažovat o vzniku jednotné soustavy územních školských úřadů, ve kterých by byli zaměstnaní odborníci a lidé se zkušenostmi z praxe? Úřadů, které by fungovaly stabilně a nebyly by tolik závislé na aktuální politické situaci? Úřadů se střední vrstvou odborníků, kteří by komunikovali s jednotlivými školami a zároveň by podporovali systémové změny, případně poukazovali na jejich chyby a nedostatky? Na místní úrovni by pomáhaly řadovým učitelům a jednotlivým ředitelům, koordinovali činnost škol v blízkém okolí, pomáhali sdílet příklady dobré praxe, zaměstnanci by znali situaci na školách a v případě potřeby by dokázali včas intervenovat, pomáhali by školám s metodickým vedením, s tvorbou plánů rozvoje….

Jako první vlaštovka se mohou jevit vznikající místní akční plány (MAS). Jejich vznik je však nekoordinovaný a obávám se, že nějaké zásadní pozitivní změny českému školství nepřinese.

V důsledku reformy veřejné správy ve školství v roce 2001 se stal český školský systém jedním z nejvíce decentralizovaných školských systémů v Evropě. 1]

Dovoluji si tvrdit, že současná činnost České školní inspekce je nedostatečná. Odhalené nedostatky mnohdy skončí pouze na papíře. Chybí nejen důsledná kontrola jejich nápravy, ale i odborná pomoc při jejich odstraňování. Proto je zapotřebí vytvářet nové úřady, které by České školní inspekci v její činnosti pomohly.

Jednalo by se o další finanční zátěž, ale nemyslíte, že by se vyplatila a školství v České republice pomohla?

V naší historii síť školských úřadů existovala. Na základě zákona č. 157/2000 Sb. o přechodu některých věcí, práv a závazků majetku ČR do majetku krajů však došlo k převodu agendy ŠÚ na okresní úřady a na krajské úřady. 31. 12. 2000 tedy školské úřady zanikly. Hlavní výsledek reformy veřejné správy ve školství spočíval především v posílení role orgánů samosprávy při rozhodování a řízení školství.

1]Zpráva o vývoji českého školství od listopadu 1989 (v oblasti regionálního školství) [online]. In: . 2009, s. 33 [cit. 2016-10-31]. Dostupné z: www.msmt.cz/file/10376_1_1/download/

Share This: