Měsíčník (nejen) pro učitele 1. stupně ZŠ. Vychází vždy 5. den v měsíci. !!UPOZORNĚNÍ !! - v červenci a srpnu magazín NEVYCHÁZÍ

Využití myšlenkových map ve výuce na 1. stupni ZŠ

woman-1169316_640

Myšlenkové mapy, někdy také pojmové nebo mentální mapy, jsou moderní metodou využívanou v mnoha oborech. Široké využití a uplatnění nalézají také ve světě vzdělávání. Myšlenkové mapy pomáhají žákům uspořádat si pojmy a vztahy mezi nimi. K lepší přehlednosti a zapojení dalších funkcí mozku přispívá také zajímavé grafické znázornění doplněné obrázky.

O co se jedná?
Jedná se o grafické uspořádání pojmů vztahujících se k ústřednímu tématu, které spojujeme různými vztahy.

Kdy zařadit pojmové mapy do vyučování
Myšlenkové mapy mají ve vyučování široké využití. Můžeme je zařazovat v různých předmětech k různým účelům a v různých fázích vyučovacího procesu. Mapovat lze různě obsáhlá témata.

  • Před zahájením vyučovacího procesu - pomocí myšlenkových map mohou učitelé i samotní žáci zjistit, co už o dané problematice žáci vědí.
  • V průběhu vyučovacího procesu – myšlenkovou mapu můžeme tvořit v průběhu vyučování a průběžně ji doplňovat nově nabytými pojmy. Žáci tak zjišťují, že získávají nové poznatky a již známé poznatky si lépe utřídí. Mohou také objevovat různé nové souvislosti a spojitosti mezi pojmy.
  • Na konci vyučovacího procesu – tvorba myšlenkových map po dokončení tématu
  • Před zahájením i na konci vyučovacího procesu – pokud dáme žákům za úkol sestavit pojmovou mapu na začátku vyučovacího procesu a na jeho konci, můžeme pak jednoduše srovnat, jak se jejich náhled na danou problematiku změnil.

Hlavní pojem
Centrem celé mapy je hlavní téma, které budeme dále rozvíjet. Může mít podobu např. pojmu, věty, otázky … Ve většině případů je hlavní pojem vepsán jako první a doprostřed mapy.

Pojmy
Při práci s myšlenkovou mapou hrají pojmy zásadní roli. Pojmy může přímo zadat vyučující, žáci je mohou vyčíst z textu, jiných multimediálních prezentací nebo mohou třeba potrápit své mozečky a všechny si je vymyslet. V případě, že dáme žákům při tvorbě map zcela volnou ruku, však musíme počítat s tím, že některým dětem nebude stačit papír, zatímco jiní stěží vymyslí jeden, dva pojmy propojené vztahy. Často se také stává, že se žáci odchýlí od tématu, proto je vhodné, pokud vyučující stanoví určité limity. Omezit žáky v tvorbě můžeme také např. počtem použitých pojmů, časovým limitem apod.

Jednou z překážek při tvorbě myšlenkových map bývá neznalost významu pojmů nebo si naopak děti zrovna nemohou vybavit, jak daný jev pojmenovat. Aby žáci mohli své mapy dále rozvíjet, rádi sáhnou po encyklopediích, učebnicích, zápiscích či jiných zdrojích informací.

Při tvorbách prvních myšlenkových map je jednodušší, když děti znají významy jednotlivých pojmů a vztahy mezi nimi, aby svoji pozornost mohly zaměřit na tvorbu mapy.

V grafickém ztvárnění myšlenkové mapy můžeme pojmy umisťovat do různých obrázků (každý pojem vepíšeme do jednoho listu na stromu, do jednoho vajíčka, do jedné osoby, do jednoho autíčka …)

Vztahy mezi pojmy
Vztahy mezi jednotlivými pojmy znázorníme jejich propojením. Nejjednodušší propojení je propojení čárou. Pro lepší přehlednost mohou mít různé čáry různé barvy a různé tvary. Čáry mohou být znázorněny jako větve stromu, silnice, koleje, řeky apod.

Jaký konkrétní vztah mezi sebou jednotlivé pojmy mají, můžeme vepisovat přímo do mapy ke spojovacím liniím.

Rozvrstvení pojmů
Důležitou roli může v některých mapách hrát také umístění jednotlivých pojmů vzhledem k centrálnímu pojmu.

Hierarchické – Centrální pojem je umístěný nejvýš. Ostatní pojmy jsou řazeny pod něj v určité hierarchii. Důležitější pojmy jsou umístěné výše, méně důležitější jsou umístěny níže, obecné pojmy jsou umístěny výše, konkrétní jsou umístěny níže apod.
Pavoukové – centrální pojem je umístěn uprostřed, ostatní pojmy umisťujeme a rozvíjíme do stran.
Postupné – centrální pojem je umístěn na kraji, další pojmy (které můžeme ještě dále rozvíjet) řadíme vedle něj. Tento typ mapy je vhodný k vyjadřování dějové posloupnosti, k vytváření časové osy
Cyklické – centrální pojem je umístěný ve středu. Ostatní pojmy jsou umístěny okolo něj. Vztahy mezi okolními pojmy jsou cyklicky uzavřeny. Tento typ mapy se využívá k vyjádření uzavřeného koloběhu např. fotosyntéza, koloběh vody …

Zvláštním druhem myšlenkové mapy je systémová mapa. Vstup (hlavní téma, problém, otázka …) je umístěn nejvýše, následuje tok pojmů a vztahů mezi nimi. Na konci pavouka se objevuje výstup, vyřešení problému.

Grafické ztvárnění myšlenkové mapy
Pro lepší přehlednost a vzhled map je vhodné využít různých barev a obrázků. Mapy mohou být koncipovány jako jeden velký obraz (strom – pojmy na listech propojené větvemi, město – pojmy na domech propojené silnicemi …). Kreativní děti dokáží vytvořit opravdu úžasné mapy.

3D rozměr
Pokud hovoříme o myšlenkové mapě, nemusí mít vždy pouze 2D rozměr. Nakreslené schéma můžeme doplňovat přilepováním různě poskládaných lístečků apod.

Čtení myšlenkových map
Myšlenkové mapy jsou nejužitečnější pro ty, kdo je vytváří. Velmi přínosný je hlavně průběh zpracovávání mapy, kdy si žáci uvědomují jednotlivé vztahy mezi pojmy. K myšlenkovým mapám se však můžeme vracet také zpětně a využívat je jako osnovu poznatků k danému tématu. Myšlenkové mapy můžeme využívat například při tvůrčím psaní nebo při prezentacích.

Pokud si žáci psali již ke vztahové čáře, v jakém vztahu pojmy jsou, vytváření vět bude jednoduché. Čeština to má však o něco složitější než třeba angličtina. Musíme dát pozor na to, aby byly výrazy ve větě správně vyskloňované. Z vytvořených vět mohou žáci následně vytvářet zápisky k danému tématu.

Vytvořená myšlenková mapa může sloužit jako podklad při prezentaci. Pokud se přednášející podílel na tvorbě mapy, bude se v ní dobře orientovat a bude vědět, o čem mluví. Už samotné využití myšlenkové mapy udělá na posluchače velký dojem a zaujme je.

Využití myšlenkových map na 1. stupni ZŠ
Většina učitelů na 1. stupni ZŠ již myšlenkové mapy využívá a ani o tom neví. Věděli jste, že třeba například časová osa je také určitým druhem myšlenkové mapy? Děti jsou schopné tvořit krásné jednoduché mapy již od první třídy. Zpočátku potřebují při tvorbě vedení učitelem, ale míra řízení se postupně snižuje a kreativní žáci jsou brzy schopni pracovat samostatně. Musíme však počítat také s tím, že se najdou žáci, kteří nebudou schopni sami smysluplnou mapu sestavit. Jednou z výhod zařazování tvorby myšlenkových map je také to, že jednoduché mapy mohou tvořit také integrovaní žáci. Při tvorbě kolektivních map se mohou žáci učit vzájemné kooperaci.

Využití počítačových programů
K dispozici je řada počítačových programů a mobilních aplikací, které umožňují jednoduchou tvorbu elektronických myšlenkových map s multimediálními doplňky. Pro potřeby tvorby map na 1. stupni základních škol však bude vhodnější využívat pouze papír, tužku, pastelky, obrázky, lepidlo … Využití takovýchto programů naleznou spíše učitelé, kteří budou chtít využívat mapy při práci s interaktivní tabulí.

Literatura:
VAŇKOVÁ, Petra. Pojmové mapy ve vzdělávání [online]. Praha, 2014 [cit. 2017-02-23]. Dostupné z: http://vzdelavani-dvpp.eu/download/opory/09vankova.kn.blA4.TISK.pdf. Katedra informačních technologií a technické výchovy, Univerzita Karlova v Praze, Pedagogická fakulta.

MATYSOVÁ, Tereza. Myšlenkové mapy [online]. [cit. 2017-02-23]. Dostupné z: https://www.mzk.cz/sites/mzk.cz/files/mentalni_mapy.pdf

BUZAN, Tony a Susanna ABBOTT. Myšlenkové mapy pro děti: využívej svou paměť a koncentraci na maximum. Brno: BizBooks, 2015. ISBN 978-80-265-0434-4.

BUZAN, Tony a Barry BUZAN. Myšlenkové mapy: probuďte svou kreativitu, zlepšete svou paměť, změňte svůj život. 2. vyd. Brno: BizBooks, 2012. ISBN 978-80-265-0030-8.

Share This: