Měsíčník (nejen) pro učitele 1. stupně ZŠ. Vychází vždy 5. den v měsíci. !!UPOZORNĚNÍ !! - v červenci a srpnu magazín NEVYCHÁZÍ

Je zadávání domácích úkolů přežitek?

homework-1815899_640

Nedílnou součástí vzdělávání je také domácí příprava na vyučování. Jedná se především o přípravu pomůcek na nadcházející den a vypracovávání zadaných domácích úkolů. S velkou zaměstnaností rodičů a vysokým mimoškolním zatížením dětí si však musíme klást otázky, zda by měly být domácí úkoly zadávány, jaké typy úkolů by to měly být, jak často by je žáci měli plnit či jakým způsobem by mělo být hodnoceno jejich splnění.

Tradičním způsobem bylo každodenní zadávání domácích úkolů, které děti doma vypracovaly a vyučující druhý den ve škole zkontroloval jejich splnění. V současnosti si povinnost zadávat domácí úkoly každá škola upravuje ve svém školním řádě. Problematika zadávání domácích úkolů je často diskutovaným tématem. Děti mnohdy chodí domů až v pozdních odpoledních hodinách, unaveni po několika kroužcích. Také zaměstnaní rodiče mají po příchodu domů hodně práce související s chodem domácnosti nebo jiné povinnosti. Často je pro rodiče i děti plnění domácích úkolů na obtíž, mnohdy ústí v hádky, unavené děti jsou k plnění úkolů úkoly nuceny nebo naopak za ně úkoly nakonec splní rodiče. Má v takových případech vůbec smysl domácí úkoly zadávat?

Procvičování probraného učiva
Domácí příprava na vyučování plní mnoho funkcí. Nejčastěji si žáci pomocí domácích úkolů procvičují probrané učivo. Je dobré, pokud si žáci učivo zopakují ještě ten den, kdy jej ve škole probírali. Opakováním a cvičením mohou zlepšovat svůj výkon. Když domácí úkoly vypracovávají žáci společně s rodiči a vyučující správně volí jejich zadání, mohou rodiče zjistit, jaké učivo děti ve škole právě probírají a zjistit, v čem má jejich syn nebo dcera nedostatky. Nemusí pak být později nepříjemně překvapeni. K lepšímu osvojení získaných vědomostí a dovedností také přispívá, pokud žáci dovedou naučené věci použít i v jiném prostředí než ve škole, kde se je naučili.

Uplatňování poznatků v běžném životě
Přínosné a pro děti zajímavé jsou také úkoly, které pomáhají s uplatňováním poznatků v běžném životě. Pokud budete probírat např. vážení, můžete vyzvat rodiče, aby společně s dětmi něco upekli a zároveň dali dětem možnost, aby samy připravily suroviny podle receptu. Mnoho rodičů jistě děti ke společné práci rádo přizve, ale bez vašeho námětu by je to ani nenapadlo.

Hlasité čtení
U žáků na 1. stupni základních škol k domácí přípravě neodmyslitelně patří také hlasité čtení. V nižších ročnících se většinou volí 20 minut hlasitého čtení. Zejména malé děti nenechávejte číst o samotě. Děti ocení, pokud mohou text předčítat rodičům. Ti se mohou dívat do knihy společně s čtenáři nebo dělat jinou nenáročnou činnost, u které budou dítě vnímat. Není důležité, jakou knihu žák čte, ale je především důležité, aby ho bavila.

Úklid aktovky a příprava pomůcek na další den
K domácí přípravě patří také úklid aktovky a příprava pomůcek na další školní den. Zejména při přípravě neobvyklých pomůcek je velmi vhodné, pokud dá vyučující rodičům vědět alespoň několik dní dříve, než bude žák pomůcku potřebovat. Mějte na mysli, že rodiče jsou v dnešní době velmi vytíženi. Pokud budou shánět nějaké listy, kamínky apod. v dešti, unaveni z práce a po tmě, jistě v jejich očích příliš nestoupnete.

Dobrovolné úkoly
I na 1. stupni ZŠ se stává, že ani rodiče na úkoly nestačí. To pak začíná velké pátrání na internetu, konzultace na sociálních sítích apod. Pokud tedy zadáváte obtížnější úkoly, je vhodné označit je jako dobrovolné. Pokud si s ním děti ani rodiče nevědí rady a nesplní ho, nic se nestane.

Úkoly, které baví
Snažte se volit takové domácí úkoly, které budou žáky (případně také rodiče) bavit. Vhodné jsou také takové úkoly, které přimějí žáky alespoň na chvíli vyjít ven do přírody. U dětí mladšího školního věku není potřeba, aby při plnění úkolů využívali příliš často počítač. Většina dětí se u něho nasedí už tak dost.

Hodnocení domácích úkolů
Plnění domácích úkolů by nemělo mít vliv na konečnou známku. Učitelé by měly najít nějaký motivační prvek (např. vybarvování koleček, lepení nálepek do map …). S narůstající obtížností učiva však většinou sami žáci zjistí, že jejich poctivá domácí příprava se nakonec odrazí na jejich vědomostech a dovednostech.

Jak tedy na to, aby plnění domácích úkolů nebyl boj?
Univerzální návod, jak postupovat při zadávání domácích úloh tak, aby vyhovoval každému, asi neexistuje. V této otázce je důležité citlivě posoudit všechny faktory, které domácí přípravu žáků ovlivňují. Zejména na 1. stupni ZŠ je také důležitá spolupráce učitelů, rodičů i žáků.

Týdenní plán
Jedním z možných způsobů zadávání domácích úkolů je vytvoření týdenního plánu domácí přípravy. Na začátku týdne zadá vyučující žákům úkoly, které mají během týdne splnit. V plánu mohou být doporučeny dny, kdy má žák úkol vypracovat. Je dobré, pokud se rozvržení dodržuje, konečné rozhodnutí je však na samotném žákovi a jeho rodičích, kteří zváží možnosti plnění úkolů. Pokud má žák některý den náročný, může úkoly vypracovat jiný den, který bude mít volnější. Důležité však je, aby na konci týdne měl vypracované všechny domácí úkoly. Učí se tak také plánovat svůj čas. Zpočátku je plánování času pro děti náročné a musí jim pomáhat rodiče. Postupně se však žáci naučí organizovat si plnění úkolů stále více sami tak, jak jim to vyhovuje.

Share This:

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

Můžete používat následující HTML značky a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <strike> <strong>