ZAKATEDROU.CZ

Po revoluci došlo k rozvolnění na knižním trhu a začala vznikat řada nakladatelství zaměřených na vydávání učebnic. Udělování schvalovacích doložek učebnicím bylo benevolentní a v současnosti může vydávat učebnice prakticky kdokoli. To spolu se zrušením jednotných osnov zavedlo do škol zmatek. Mnoho učitelů nemá jasno, co a kdy má vlastně učit, protože učivo obsažené v různých učebnicích se mnohdy výrazně liší a někdy ani neodpovídá obsahu RVPZV. Co a kdy se má učit, si určuje každá škola sama, konkrétní obsah by měl upravovat školní vzdělávací plán, který je tvořen na základě RVPZV. Mají tedy ještě klasické učebnice smysl? Neměli by si učitelé tvořit učební texty sami?

Učitelé, kteří nejsou spokojeni se současnými učebnicemi, si tvoří alespoň část učebních textů sami. Jejich činnost pak téměř odpovídá činnosti vydavatelů (občas i více ;)). Tráví mnoho hodin vyhledáváním informací, tvorbou vlastních textů, pracovních listů, pomůcek, které potom následně musí za nemalé náklady vytisknout, zalaminovat … Přitom školy platí nemalé částky za pořízení učebnic. A ti, kteří vydavatelského talentu příliš nemají, nebo z nějakého jiného důvodu tvořit materiál nemohou nebo nechtějí, raději vedou celou výuku podle učebnic, které škola vybrala.

Někteří učitelé opravdu chtějí zužitkovat svoji práci a vydávají vlastní materiály nebo je alespoň poskytují učitelům z ostatních škol prostřednictvím světové internetové sítě. A zde se naskýtá možnost pro tvorbu otevřených vzdělávacích materiálů (čtěte článek Politika otevřeného vzdělávání – jeden z možných způsobů zvyšování kvalit učitele).

Přesto si myslím, že ve většině případů jde pouze o doplňkový materiál a kvalitní tištěná učebnice má v současné podobě školství na 1. stupni základních škol stále velký význam.

Znám učitele, kteří s nadsázkou říkají, že v některých učebnicích se prakticky pouze přepsala slova vyjadřující kladný vztah k tehdejšímu totalitnímu režimu. Zatímco vývoj v učebnicích je v porevoluční době pomalý, ve světě knih pro děti zaznamenal rychlejší tempo. Stačí se projít po knihkupectví a nalezneme spoustu krásných knih, které s dětmi komunikují, podporují je v jejich touze po poznání a krásné ilustrace děti přímo vybízejí k jejich přečtení. Proč se neinspirovat a nevyužívat jejich metod (otevírání okének, odkazy na jiné stránky, krásných ilustrací, hledání v obrázcích …) i při vytváření vzdělávacích materiálů tak, aby práce s učebnicí děti na 1. stupni opravdu bavila?

Podívejme se nyní na učebnice konkrétněji. Slouží potřebám dnešní výuky dostatečně? Co kdyby učitelé využívali pouze učebnice a netvořili žádné vlastní materiály? Jak by žáky výuka bavila a jaké by měli vědomosti a dovednosti?

Informace obsažené v učebnicích
Učebnice různých vydavatelů obsahují různé množství informací. Jejich obsah by měl být v souladu s RVP ZV. Některé učebnice žáky podceňují spíše k pozorování a chápání vztahů, jiné naopak obsahují převážně encyklopedické informace. V některých publikacích se také objevují otázky, na které někdy neznají odpovědi ani učitelé. Jsou vybírána opravdu aktuální témata a informace?

Grafické znázornění a ilustrace
Jednou z důležitých součástí učebnic jsou obrázky a grafické znázornění. Například v učebnicích prvouky, kdy se žáci mají učit o reálném světě, nacházíme mnoho nic neříkajících a prakticky zbytečných ilustračních obrázků. Proč už se k tvorbě učebnic nezvou kvalitní ilustrátoři nebo se více nevyužívají fotografie z reálného světa?

Pracovní sešity
Součástí učebnic a učebních materiálů bývají často také pracovní sešity. Takové knihy, které si žáci zaplatí, mohou do nich psát a zůstanou jim. Pokud už si je žáci zakoupí, jsou koncipovány tak, aby s nimi mohli ještě někdy pracovat? Mohou se k nim později vracet k vyčtení nějakých informací apod.? Pomáhají žákům vytvářet vlastní učební materiály, lapbooky apod.?

Co řeknou učebnice žákům?
Žáci si v učebnicích mohou přečíst velké množství informací. Dovědí se však, co je cílem jejich práce? Proč si mají texty číst? Kam je to posune, co jim to přinese? Motivují žáky k tomu, aby se k textům znovu vraceli, propojují probíraná témata a ukazují jim souvislosti? Rozvíjí kompetence? Nabádají děti k porovnávání, pozorování, bádání …? Podněcuje učebnice žáky ke spolupráci, kooperaci, samostatnosti, dodržování pravidel …? Učí žáky pracovat s informacemi?

Co řekne učebnice učitelům?
Jsou návodem pro učitele, jak vést žáky podle současných požadavků na výuku? K vydávaným učebnicím je většinou k dostání ještě metodický průvodce. V některých učebnicích je metodický postup dopsán přímo k úkolům, na okraj stránky nebo na konec. Odpovídá však navrhovaný postup výuky aktuálním potřebám a požadavkům? Nabádají učitele k využívání moderních metod výuky? Pomáhají učitelům plánovat výuku a další aktivity? A co když vyučující nemá metodický materiál k dispozici? Není bez něj ztracený?

Co řekne učebnice rodičům?
Stále častěji jsou do procesu vzdělávání dětí zvaní také rodiče. Co řekne taková učebnice, kterou žáci přinesou domů rodičům? Dokáží s publikací pracovat také rodiče, pokud chtějí s žáky dohnat zameškanou látku, opakovat učivo nebo znalosti a dovednosti získané ve škole rozšiřovat?

Odpovídají učebnice úrovni žáků?
Zejména o světě, který nás obklopuje, mají žáci vědomosti a dovednosti na různých úrovních. Pamatují učebnice na to, jak pracovat s žáky, kteří nestíhají probírané učivo nebo naopak s těmi, kteří už všechno vědí? Není v tomto případě řazení učiva podle ročníků přežitek z dob bez inkluze?

Odpovídají texty schopnostem žáků? Dokáží je přečíst, porozumět zadání …?

Dávají učebnice žákům prostor pro jejich sebehodnocení? Mnoho učitelů sebehodnocení žáků nepoužívá, ale někteří by ho používat chtěli, ale nevědí, jak na to. Neměli by jim v tom být právě učebnice nápomocné?

Jaká je práce s rejstříky? Co když nalezneme nějaký pojem, kterému žáci nerozumí. Mohou si ho vyhledat v nějakém rejstříku nebo přehledu?

K mnoha učebnicím jsou učitelům k dispozici také multimediální a elektronické verze. Jedná se však o další nové velmi obsáhlé téma, které nyní budeme zmiňovat pouze okrajově.

Učebnic na trhu je opravdu mnoho. Je důležité, aby se učitelé naučili správně posuzovat a vybírat ty, které jim nejvíce poslouží.

Při výběru učebnice se také ptejte: „Bude mě bavit podle takové učebnice učit?“ Pokud učení baví učitele, většinou potom baví výuka i žáky.