ZAKATEDROU.CZ

Orientace v prostoru
Ještě než přejdete k vlastní práci s mapou, je dobré s žáky procvičovat orientaci. Zopakujte si, kde je pravá strana, kde je levá strana, kde je vepředu, kde je vzadu. Které věci jsou napravo, nalevo …? Popisujte s dětmi obrázky (které obrázky jsou napravo, vlevo, vzadu …), k tomuto účelu jsou vhodné například obrázky pokojíčku. Co kdyby jste se do pokoje dívali oknem z druhé strany (věci, které jste předtím viděli napravo byste viděli nalevo …)?

Výběr map a poloha domova
Nejjednodušší je pro děti vytvářet a číst mapy prostorů, které dobře znají. Pro žáky je to tedy nejčastěji vlastní pokojíček, třída, okolí domu nebo školy. Postupně můžete přecházet na mapy většího území, je však dobré využívat mapy vztahující se k místu bydliště.

Existují různé druhy map. Ukažte dětem fotografii školy, ukažte dětem, jak vypadá škola z leteckého snímku, kde se nachází škola na turistické mapě …

Jak si správně mapu natočit
Abychom mohli vyrazit správným směrem, je důležité si mapu správně natočit. Určit sever s pomocí kompasu nebo slunce není pro žáky těžké, proto není třeba nacvičování této dovednosti odkládat.

Čtení plánu
Žáci se poprvé setkávají s mapou většinou při probírání tématu cesta do školy. Děti mají za úkol podle plánu v učebnici popsat cestu, která vede do školy. Často se však jedná pouze o obrázky nebo ne zcela zdařilé plány, které toho dětem moc neřeknou. Při probírání tohoto učiva je proto kladen větší důraz na přípravu učitele. Musí vytvořit nebo sehnat vhodný plánek třídy, školy nebo okolí školy. Každá škola přeci leží někde jinde a není možné všechny plánky umístit do učebnic. Začínat bychom měli s plány prostor, jež jsou žákům dobře známé. Byli jsme například svědky zajímavého využití evakuačního plánu školy, který je v každé škole k dispozici a děti jej mají stále na očích.

Procvičovat čtení mapy lze také z jednoduchých kreslených obrázků:

Připravili jsme také pracovní listy, které můžete využít k procvičování nčtení mapy:

Pracovní listy zdarma ke stažení zde >>

Měli byste zájem o podobný plán vytvořený okolí vaší školy na míru? Kontaktujte redakci magazínu Zakatedrou.cz na adrese redakce@zakatedrou.cz.

Při seznamování žáků s mapou si můžete zahrát také nějaké hry:

Hledání pokladu – osvědčenou tradiční metodou je hra na hledání pokladu. Poklad urytý ve třídě nebo v nejbližším okolí školky zvládnou podle plánu najít i některé děti v předškolním věku. Využít můžete různé druhy plánů, obvykle se jedná o vlastnoručně vytvořený plán nebo letecký snímek. Pokud vytvoříte plán obsahující jednoduché značky, seznamte děti s jejich významem, pokud již umí číst, vytvořte legendu jakou součást plánu. Se zvyšujícím se věkem žáků a jejich dovednostmi můžete využívat mapy větších území.

Co je v plánu jinak – pokud tvoříte vlastní plán, můžete v něm záměrně udělat několik chyb. Žáci mají potom za úkol odhalit, co je ve skutečnosti jinak. Pokud máte plánek třídy nebo pokojíčku, kde není problém vyznačené věci přemisťovat, můžete využít i opačnou variantu.

Popiš cestu – hra se hraje ve dvojicích. Jeden žák má k dispozici plán a slovně popisuje druhému žákovi cestu, kterou musí jít, aby se dostal do cíle.

Jednoduchý orientační běh – čtení map můžete spojit také s tělesnou výchovou a uspořádat jednoduchý orientační běh. Nemusíte hned běhat kilometry daleko po lesích, stačí využít prostory tělocvičny nebo školního hřiště. Vytvořte jeho jednoduchý plánek a různá místa označte různými čísly. Na každém stanovišti pak mohou žáci sbírat obrázky nebo jiné informace.

Zaznamenávání do map

Bludiště – Nejjednodušší plány pro nejmladší děti sloužící k zaznačení cesty známe jako klasická bludiště („Najdi cestu, kterou se zajíček dostane k mrkvičce.“). V bludišti mohou být zaznačené také různé obrázky („Kolem čeho zajíček prošel?“).

Zaznač cestu, kterou jsme prošli – Po krátké procházce zkuste společně s dětmi do plánu zaznačit trasu, kterou jste prošli. Postupně můžete značit delší trasy. Učte také žáky, aby dokázali popsat cestu slovy.

Využití chytrého náramku a mobilní aplikace – Také do oblasti mapování se promítá rozvoj počítačů a chytrých zařízení. Trasu si můžeme snadno naplánovat a vygenerovat na různých mapových portálech. Chcete-li znát trasu, kterou jste opravdu ušli, můžete využít aplikací v chytrých mobilních zařízeních, které vám s pomocí GPS zobrazí na mapě, kudy jste se pohybovali.

Tvorba mapy
Tvorba map s dětmi v nižších ročnících 1. stupně základních škol je stěžejní částí tohoto článku. Přestože většina vzdělávacích materiálů s tvorbou map u žáků tohoto věku nepočítá, myslíme si, že se jedná o dovednost, která do škol patří. Tvořit mapy děti baví a zároveň tak lépe chápou význam a způsob práce s mapami.

Tvorba kartografických map
Aby byla mapa mapou a ne jen obrázkem, měla by splňovat kartografická pravidla. U dětí mladšího školního věku se zaměříme především na to, aby obsahovala název mapy a legendu. Správně by měla být také v odpovídajícím měřítku, ale vzhledem k větší náročnosti bychom na tomto požadavku u mladších žáků příliš neměli lpět. Součástí map bývá také tiráž. Po žácích v této souvislosti požadujeme zapsat jméno autora a datum sestavení. Druhý den již nemusí být mapa aktuální. Problematika tvorby kartografických map je obsáhlejší, proto jí věnujeme samostatný článek Tvorba kartografických map na 1. stupni ZŠ

Tvorba mentálních map
S dětmi na 1. stupni ZŠ je také vhodné vytvářet mentální mapy. Pojem myšlenkové mapy a jejich využití již znáte z našeho článku Využití myšlenkových map ve výuce na 1. stupni ZŠ. Klasické schéma, jenž je většině učitelů známé ve tvaru hlavní slovo a slova k němu podřazená, která se dále různě větví, lze aplikovat také do geografie pro znázornění map. Centrálním pojmem je výchozí místo, z něhož vedou různé další cesty, které se dále rozvíjejí. Nejedná se o přesné mapy, ale o obrázky, náčrtky nebo plány zobrazující prostor podle toho, jak ho žáci vnímají. Zobrazené objekty mohou mít odlišné tvary, velikosti, být různě rozmístěny apod. Zajímavé je pak pozorovat, jak žáci odhadují velikosti jednotlivých ulic nebo jaké mají představy o rozmístění různých objektů.

Pokud si děti dají na díle záležet a k odlišení objektů využijí také různé barvy, vznikají krásné obrazy, které občané příslušných vesnic obdivují a mohou se stát ilustračními obrázky do kronik, zpravodajů nebo třeba viset na zdech obecních úřadů.

Tvorba mapy podle příběhu – Jednoduché mentální mapy mohou vznikat také prostřednictvím příběhů. Žáci podle popisu prostředí zakomponovaného do vyprávění vytvoří mapu místa, kde se děj odehrává.

Čtení statistických údajů z map
Z map můžeme vyčíst různé statistické údaje. Řadu map, které můžete využít s žáky při výuce naleznete například na stránkách Českého statistického úřadu na stránkách www.czso.cz. S žáky můžete tvořit také vlastní kartogramy a kardiogramy (více informací o tvorbě s žáky na 1. stupni ZŠ se dozvíte v článku Tvorba kartografických map na 1. stupni ZŠ).

Srovnávání map
Velkým přínosem map pro žáky je také pochopení různých vztahů mezi jevy. Srovnávejte tedy různé mapy a porovnávejte vztahy mezi nimi. V této souvislosti by se hodily atlasy s průhlednými mapami, které by se mohly různě vzájemně překrývat. Takové jsme však na trhu ještě neobjevili. Toto místo využije zřejmě digitální prostředí, v němž není problém pracovat s překrývajícími se vrstvami.