ZAKATEDROU.CZ

Aby byla mapa mapou a ne jen obrázkem, měla by splňovat kartografická pravidla. Každá kartografická mapa obsahuje název, legendu, měřítko a tiráž. Nejprve děti s těmito pojmy seznamte a prozkoumejte různé mapy. Obsahují všechny tyto údaje?

Název mapy
Název mapy by měl být výstižný, protože uživatele seznamuje s obsahem mapy. Při jeho sestavování se tvůrci většinou snaží vynechat slovo mapa. Pokud tedy budete s dětmi vytvářet mapu třídy, správný název zvolte např. Naše třída ne Mapa naší třídy. Titulek napište dobře viditelným písmem do horní části mapy.

Legenda
Z každé mapy můžeme vyčíst mnoho informací. Pro snadnější orientaci se používají předem domluvené značky, jejichž význam najdeme v legendě. Ta vysvětluje použité mapové značky, barevné stupnice či jiné vyjadřovací prostředky použité v mapě. Legenda by měla být srozumitelná, logicky uspořádaná (často se nejdůležitější značky zařazují na začátek) a hlavně úplná. Měla by obsahovat všechny značky, které jsme v mapě použili.

Měřítko
V mapách se nejčastěji používá grafická forma měřítka, vyjádřit se však může také číselnou nebo slovní podobou. Digitální mapy by měly obsahovat interaktivní měřítko, které se mění v závislosti na operacích s mapou.

Starší žáci se v průběhu školní docházky postupně dozvídají, co je to měřítko a učí se přepočítávat velikosti zobrazené na mapě do reálných a opačně. Využívat měřítko na jednoduchých plánech však lze i s malými dětmi, které ještě nemají přesnou představu o jednotkách délky. Místo pojmu jeden metr můžete využívat kroky. Kroky sice nejsou vždy stejné, ale pro přibližnou představu to stačí. Pro přesnější měření můžete využívat třeba ukazovátko, které měří přesně jeden metr.

Pokud chcete s dětmi vytvářet plány s měřítkem, můžete využít našeho „Krokováčka“. Obrázek Krokováčka si může stáhnout, upravit a vytisknout. Velikost obrázku Krokováčka před vytištěním upravte tak, aby odpovídal požadavkům na velikost plánu. Děti si ho pak mohou vybarvit podle svých představ. S pomocí Krkováčka pak mohou vytvářet přesné plány v poměru 1 skutečný krok = 1 krok Krokováčka. Místo měřítka pak mohou na mapu nalepit Krokováčka, aby každý věděl, jaké měřítko mapa má. Samozřejmě víme, že každé dítě má jinou velikost kroku, proto musíme brát údaje s rezervou, ale pro pochopení základů práce s měřítkem to stačí. Pro větší přesnost si děti mohou změřit přibližnou velikost svého kroku a zapsat ji pod obrázek Krokováčka. Obdobným způsobem můžete využít například obrázek ukazovátka, které má ve skutečnosti velikost 1 metr.

Obrázek Krokováčka ke stažení zde >>

Tiráž
Tiráž obsahuje jméno autora, místo a rok vydání nebo některé další informace. Na některých mapách je nutné uvádět přesnější datum sestavení, včetně času, neboť zobrazená data nemusí být brzy aktuální. Tiráž se umisťuje zpravidla do pravého dolního rohu.

Stejně tak je dobré s dětmi napsat jméno autora nebo autorů a datum, případně čas, kdy byla mapa sestavena. Například rozmístění lavic ve třídě se může brzy změnit.

Vlastní mapové pole
Obsahuje bodové (grafické znaky – hrad, kostel …), čárové (silnice, hranice, znaky … )nebo plošné znaky (vybarvené oblasti). Mapa může obsahovat také znaky, ze kterých můžeme vyčíst jejich velikost, důležitost …(velikost města, značení silnic různých tříd a dálnic …) nebo jejich prostorové uspořádání (vrstevnice, barevné rozlišení nadmořské výšky …). Kromě znaků obsahuje většina map také textové prvky. Nejčastěji se jedná o názvy měst, řek, ulic … Velikost používaného písma by měla odpovídat velikosti popisovaného objektu (větší města větším písmem …). Při tvorbě map však pamatujte, že s textovými prvky na mapě bychom to neměli přehánět, aby byla mapa přehledná a estetická.

Náměty na tematické mapy
Pro žáky je nejjednodušší vytvářet plány malých prostorů, které dobře znají. Takovým územím, které všichni dobře znají, je školní třída. Dalšími vhodnými náměty jsou například plány pokojíčku, parkoviště u školy nebo okolí školy.

Tvorba map, které nám přináší informace
Z mapy můžeme vyčíst mnoho informací. Zkuste tedy s dětmi vytvořit mapu, ze které bychom se mohli dozvědět něco zajímavého. Jako příklad uvádíme tvorbu mapy nejfrekventovanějších ulic při cestě do školy.

Nejfrekventovanější ulice při cestě do školy
Vytiskněte si nebo nakopírujte mapu okolí školy pro každého žáka nebo do skupin. Každý žák má za úkol do mapy zaznačit, kudy chodí nebo jezdí do školy. Děti se pak navzájem obcházejí a zaznamenávají si, kdo z dětí chodí stejnou cestou. Výsledky potom žáci zaznamenají do jedné společné mapy. Vytvořte si barevnou škálu (př. cesty, kudy chodí 0 – 5 dětí, vyznačíte žlutou; kudy chodí 5 – 10 dětí, vyznačite oranžovou; kudy chodí 10 – 15 dětí, vyznačíte růžovou; kudy chodí 15 – 20 dětí, vyznačíte červenou; kudy chodí 20 – 25 dětí, tmavě červenou; kudy chodí 25 – 30 dětí, fialovou). Škálu nezapomeňte zaznačit do legendy, aby mohli číst mapu i lidé, kteří se na její tvorbě nepodíleli. Na první pohled tak vznikne mapa, která nám přináší informace o nejfrekventovanějších ulicích při cestě do školy. Pokud bude žáky práce bavit, můžete rozšířit vzorek dotazovaných na žáky z ostatních tříd nebo zjišťovat další údaje (kudy žáci nejčastěji chodí pěšky, kudy jezdí auty, na kole …). Vytvořenou mapu pak můžete dále využít při diskuzi nad tématem bezpečné cesty do školy.