Opravdu motivující kariérní řád?
Ministryně školství uvedla, že připravovaný kariérní systém by měl být třístupňový. Do prvního stupně by měli být zařazeni všichni začínající učitelé. Po dvou letech by mohli učitelé přejít do druhého stupně. Přechod by byl uskutečněn na základě úspěšného provedení atestačního řízení, které by měly být v kompetenci vedení školy. Přesná podoba tohoto řízení zatím není známá. Pravděpodobně by jeho konkrétní podoba byla v kompetenci vedení školy. Nenastanou velké rozdíly v náročnosti tohoto řízení? Na některých školách „pokec u kafíčka“, na některých školách náročná zkouška? Jednou z jeho tří částí by měl být osobní profesní rozvoj učitele, který lze nejlépe prokázat profesním a pedagogickým portfoliem učitele. Přechod do třetího kariérního stupně by byl na základě atestačního řízení v režii MŠMT.
Bude připravovaný kariérní systém učitele opravdu motivovat?
Můžeme předpokládat, že přechod na druhý kariérní stupeň bude snadný a dosáhne ho většina pedagogů. Pokud bude mezi prvním a třetím stupněm velká mezera, může se stát, že v ní zůstane většina učitelů. Třetí stupeň budou vidět jako zbytečnou a nedosažitelnou metu, bez které se obejdou. Pokud bude mezera mezi prvním a třetím stupněm malá, jak potom motivovat učitele ve třetím stupni? Především k motivaci učitelů zůstávajících delší dobu na jednom stupni by měl sloužit plán osobního rozvoje, na jehož základě a plnění budou učitelé dostávat osobní ohodnocení. Kdo však bude osobní plán tvořit? A kdo a jak ho bude kontrolovat? Bude to opravdu spravedlivé?
Záznam z tiskové konference MŠMT ze dne 11.2.2016 je dostupný zde >>