ZAKATEDROU.CZ

Využití časových os na 1. stupni ZŠ
Na prvním stupni základních škol se s časovými osami obvykle setkáváme v jejich nejzákladnější formě (seřaď obrázky podle toho, jak se události staly po sobě) a poté až s časovou osou, jejíž měřítko má hodnotu několika milionů let. A to jen v podobě předložení hotové časové osy. Práce s grafickou osou mého dne, týdne, života, života ve vesnici … tedy kratších časových úseků, které se vztahují k dětem a prostředí ve kterém žijí a je jim blízké, ve většině učebnic chybí.

Tvorba časových os
Kromě čtení časových os se děti mohou naučit jednoduché časové osy také vytvářet. Přestože většina vzdělávacích materiálů s tvorbou časových os u žáků mladšího školního věku nepočítá, myslíme si, že se jedná o dovednost, která do škol patří. Tvořit časové osy děti baví a zároveň tak lépe chápou vnímání časové posloupnosti a časového sledu. Vytvořenou časovou osu pak mohou využít při vyprávění událostí a při prezentaci ostatním spolužákům.

Tvorba mentálních map
Jak jsme již uvedli, časové osy mohou mít také charakter mentálních map. Pojem myšlenkové nebo také mentální mapy a jejich využití již znáte z našeho článku Využití myšlenkových map ve výuce na 1. stupni ZŠ. Klasické schéma, jež je většině učitelů známé ve tvaru hlavní slovo a slova k němu podřazená, která se dále různě větví, lze aplikovat také do historie pro znázornění časových os, které mají většinou charakter posloupných myšlenkových map. Centrálním pojmem je výchozí událost, z níž vedou různé další dále se rozvíjející cesty. Nejedná se o přesné časové osy, ale o obrázky a náčrtky zobrazující čas a události podle toho, jak jej žáci vnímají. Zobrazené objekty mohou mít odlišné velikosti podle toho, jakou mají žáci o trvání události představu.

Tvorba přesných časových os
Pro malé děti je vhodné zvolit pro tvorbu časové osy nejbližší období (př. můj den, můj včerejší den, můj týden, popřípadě můj dosavadní život). Z papírů si nastříháte čtverce, jejichž počet bude odpovídat plánovanému počtu zobrazených událostí. Na každý čtverec děti nakreslí kříž a napíší událost, případně nakreslí událost. Jednotlivé čtverce potom lepíte vedle sebe (případně pod sebe) tak, jak šel čas. Aby byly z časové osy jasně rozpoznatelné časové úseky, zvolte přesné měřítko (př. ráno, poledne, večer, půlnoc, nebo třeba jednotlivé dny). Slepením jednotlivých čtverečků vznikne dětem časová osa. Další možný způsob je předtištěná prázdná jednoduchá linka s body, ke kterým žáci události jen doplňují. Slepování časové osy je však pro děti názornější a zároveň si děti procvičí další dovednosti.

Se staršími dětmi už můžeme zkusit náročnější časové osy znázorňující delší časové období událostí, které jsou dětem blízké a přiměřené jejich věku. Při tvorbě přesných časových os je důležité zvolit vhodné měřítko tak, aby se nám na předložený list papíru vešly všechny požadované události. Zajímavou příležitostí pro tvorbu časových os je 100. výročí vzniku Československa. Bližší informace pro tvorbu časové osy ke 100. výročí vzniku Československa naleznete v článku Příklad práce s časovými osami – Časová osa událostí uplynulých 100 let, srovnávání os

Prostřednictvím časových os se žáci mohou v budoucnu naučit například plánovat svůj čas, plánovat činnosti nebo plánovat projekty.